sobota 25. února 2017

„Bonjour, Scarletko!“

Scarlet

Autor: Marissa Meyerová
Originální název: Scarlett
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2013; originál: 2013
Překlad: Jana Zejmanová, Petra Bubuláková

Počet stran: 456
Série: Měsíční kroniky


„Jenže ona nevěděla,

jak je to zvíře zlé, 

a vůbec se ho nebála.“


Pokračování Měsíčních kronik na sebe nenechalo dlouho čekat a já jsem po Scarlet sáhla v co nejkratší době to šlo. Přeci jen, předchozí díl Cinder končí poměrně dost otevřeně, čtenář se ke konci knihy napne jak kšandy, pořád tak nějak čeká, jak to všechno dopadne... a ... Bum. Konec. A v hlavě mu křičí hlas. Další díl! Teď hned! A od toho tu je Scarlet.


Ve druhém díle se podíváme do Francie za osmnáctiletou Scarlet Benoitovou, která již jedenáct let bydlí se svou babičkou Michelle na malé farmě. Babička je pěkně od rány, nikomu nic nenechá nadarmo a Scarlet toho od ní nemálo odkoukala. Ani jedné ostré lokty nechybí a v životě si vystačí téměř samy. Jenže. Jednoho dne babička zmizí, na stole po ní zůstane jen její identičip, a Scarlet se tak obrátí život vzhůru nohama. Nebyla by to však ta nebojácná a odvážná dívka, kterou babička vychovala, kdyby po ní nezačala pátrat na vlastní pěst

Několik dní po jejím zmizení se na farmě z ničeho nic objeví Scarletin otecZmlácený a téměř šílený vyhazuje šuplíky ze stolků, všude možně rozhazuje papíry a po čemsi pátrá. Po něčem velice důležitém. Po něčem, kvůli čemu ho mučili členové gangu strážců zákona a kvůli čemu unesli její babičku.  Pátrá po informacích o princezně Selene. Po informacích, které by měla mít její babička. 

„Voják oddaný Řádu smečky,“ řekl. „Člen číslo 962.“ Pustil napnutou kůži a nahrbil se. „Největší chyba mého života.“ Scarlet zasvrběla kůže. „A co to přesně je tenhle Řád smečky?“ „Gang, častěji nazývaný Vlci. Jsou to samozvaní strážci zákona, označují sami sebe za rebely a posly změny, ale... ve skutečnosti se moc neliší od kriminálníků. Kdybych si to mohl dovolit, nechal bych si tu hrůzu odstranit.“ (str. 127)

Scarlet však věří, že babička před ní žádná tajemství neměla. Pátrání ji zavede k pouličnímu rváči jménem Vlk, se kterým se seznámila v místní hospodě, kam pravidelně dováží zeleninu a červená rajčata. A přestože je Vlk velice nebezpečný a Scarletin instinkt jí radí, aby se od něj držela dál, potřebuje od něj pomoc. Ještě do nedávna byl totiž členem Řádu smečky. A je jediný, kdo ji může pomoci najít babičku.


Jakmile jsem dočetla Cinder, chtěla jsem - ba přímo musela - vědět, kam dál její osud povede. A jaké bylo překvapení, když jsem zjistila, že se ve druhém díle bude muset Cinder dělit o kapitoly se Scarlet! Cinder a Kaie jsem si přeci jen hodně oblíbila, a tak mi nová postava Scarlet ze začátku moc po chuti nebyla. Netrvalo však ani tři stránky, názor jsem přehodnotila a děj mě opět vtáhl. Jaké to překvapení!

Tak, jako se v prvním díle americká autorka Marissa Meyerová inspirovala Popelkou, ve druhém našla inspiraci v Červené karkulce. Základní prvky z původní pohádky a jemné narážky na ni nás provází celou knihou, a budu se opakovat když řeknu, že je tento příběh v cela novém kabátku. V tomto případě v nové, červené mikině

Rozhodně nečekejte, že uhádnete, jakým směrem vás Scarlet ve svém příběhu povede. Autorka vytvořila zcela nový, dystopický svět, ve kterém naleznete nebezpečnou celosvětovou nákazu Letumózu, na kterou umírají tisíce lidí, natolik vyspělou techniku, že se androidi a kyborgové berou jako samozřejmost a jako běžná součást života. A do toho všeho, existují Měsíčňané, kteří dokáží ovládat lidský mozek podle vlastní libosti. 

Držte ruce tak, abych na ně pořád viděla. To, že vás pustím do domu, ještě neznamená, že vám věřím.“ „Samozřejmě,“ přikývl na souhlas. „Já bych si taky nevěřil.“ ( str. 123 )

Ve druhém díle Měsíčních kronik se rozvíjí osud již několikrát zmiňované Cinder, císaře Kaie ale také nováčka v podobě kapitána Thorna, který se ve druhém díle připojil k Cinder (a kterého si většina z vás jistojistě oblíbí!). Druhá dějová linie sleduje osudy svéhlavé Scarlet a charismatického Vlka. A co kapitola za kapitolou, dějové linky se k sobě postupem času přibližují a začínají se proplétat. Za to musím autorce vysmeknout obrovskou poklonu, protože to má bravurně vymyšlené a člověk se byť jen na vteřinku nenudí! Příběh ubíhá závratnou rychlostí a než se čtenář nadá, otáčí poslední stránku a pročítá si věnování. 

Zkrátka, kdo si chce přečíst naprosto báječnou sérii, která v sobě obsahuje fantasy, napětí, romantiku a akci, Měsíční kroniky jsou i po druhém díle tou správnou volbou!



Moje hodnocení 5/5


12 komentářů:

  1. To si ani jiné hodnocení nezaslouží :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkná recenze :) Na Měsíční kroniky jsem vlastně četla jen samé pozitivní :) Takže bych se k nim asi vážně měla konečně dostat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Abych řekla pravdu, zatím jsem také nikoho neslyšela, že by se mu Kroniky nelíbily :)

      Vymazat
  3. Moc děkuji za komentáře na blogu. :) Tyto knihy mě také velmi zaujaly, hlavně svým obalem, takže se chystám si je určitě pořídit a přečíst. :) Máš fajn blog, určitě si ho projdu víc a vracet se budu určitě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě se ti Kroniky také zalíbí! :) A mockrát děkuju za pochvalu! :)

      Vymazat
  4. Jak to tak vypadá, tak se po Měsíčních kronikách budu muset podívat. Zní to zajímavě a stejně netuším, jakou fantasy rozečtu po Zaklínači, takže proč ne? Pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Zaklínače bych si také ráda přečetla, doufám, že si na něj udělám co nejdřív čas, i když...knih hodně a času málo :D Známe to všichni :D.
      Mockrát děkuju za pochvalu! :)

      Vymazat
    2. Čas si na něj určitě udělej, protože je skvělý :) Mě už čeká jen Bouřková sezóna a jsem na ni zvědavá (tu jsem ještě nečetla). Jo a s tím časem, jooo to znám. Sama bych potřebovala poradit, jak mám všechno stíhat :D

      Vymazat
  5. Pěkná recenze, jsem moc ráda, že máme zatím na tuto sérii stejný názor :-)

    OdpovědětVymazat