pondělí 1. srpna 2016

Předčítač - Bernhard Schlink

Existují knihy, které si přečtete, a nic ve vás nezanechají. Pak ale také existují knihy, které se vám vryjí hluboko pod kůži.



Román Předčítač od německého spisovatele Bernharda Schlinka, patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Tento román mám zaškatulkovaný do skupiny knih, které v sobě ukrývají jakousi hloubku, která pohltí téměř každého ať už v dobrém či ve zlém.


A o čem kniha je? Hlavním motivem tohoto psychologického románu je vina a trest za zločiny, které byly spáchané během druhé světové války. 

Román sleduje osud mladého Michaela, který se ve svých patnácti letech seznámí s o dvacet let starší Hanou. Spolu zažijí krátký milostný románek - pro Hanu bezvýznamný, avšak pro Michaela osudný. 

Otočil jsem se. Moc jsem z ní neviděl. Byli jsme příliš blízko. Byl jsem však udolán přítomností jejího nahého těla. "Jak jsi krásná!" "Ach, chlapečku, co to povídáš." Smála se a objala mě kolem krku. I já ji vzal do náruče. (str.27) 

O několik let později, během studií práv Michael s ostatními studenty dojíždí k soudu, kde sledují proces s dozorkyněmi z koncentračního tábora u Krakova. V jedné z těchto dozorkyň poznává právě jeho Hanu a znovu se mu vybavuje vše, co spolu prožili, a odhaluje, co všechno mu zatajila. 

"Zůstal jsem tedy vinen. A i kdyby to nebyla pravda, protože zradou zločince se neproviníte, byl jsem přesto vinen, protože jsem zločince miloval."  (str. 119) 

Co se ale všechno skrývá za osudnými rozhodnutími, díky kterým Hana skončila tam, kde skončila? Co vše uvedlo věci do takového pohybu? Vsadím se, že byste na to nepřišli, ač byste sebevíc chtěli. Ale kniha se vám může pokusit na tyto otázky odpovědět. 
Ano, raději zůstaňte stát. Ano, narodila se 21. října 1922 u Sibiu (Hermannstadt) a je jí nyní třiačtyřicet let. Ano, pracovala v Berlíně u Siemense a na podzim 1943 odešla k SS. "Odešla jste k SS dobrovolně?""Ano." "Proč?" (str. 87) 
Tím, že nám celý příběh vypráví samotný Michael, na mě působilo velice realisticky - téměř jako bych žila jeho život s ním. 

Předčítač mě, jak se říká, dostal a v mnoha ohledech rozerval na kusy. Neustále se k němu vracím a přemýšlím nad vyřčenými slovy a nad tím, co všechno je skryto mezi řádky - protože toho opravdu není málo. Tolik (zlo)činů, myšlenek a pocitů, a přesto autorovi stačilo tak málo stránek, aby stvořil něco tak výjimečného, román s takovou hloubkou. Pro mě je Předčítač obdivuhodné dílo, které si určitě ještě několikrát přečtu a všem, kteří tento román doposud ještě neokusili, vřele doporučuji. Stojí za to


Moje hodnocení 5/5

Žádné komentáře:

Okomentovat